Úvodem je třeba si položit otázku, proč nejsou Slovinská vína u nás tolik známá, jako například vína italská či francouzká. 

Slovinská vína jsou bez pochyb stejně chutná a kvalitní. Samozřejmě jsou silně regionální a Slovinsko jako takové je mnohem menší zemí. Navíc velká většina produkce vín končí na domácím trhu. Rozloha všech vinic ve Slovinsku odpovídá rozloze jedné vinařské oblasti ve Francii (Bordeaux). Ročně se zde vyrobí cca 850´000 hektolitrů vína z obhospodařovaných 24´200 hektarů vinic. Produkci dominují kvalitní a vysoce kvalitní vína, jejichž jakost je dána také velkým množstvím drobných vinařů. V produkci silně převažují bílá vína.

Přísnost pravidel a vinařského zákona platí také pro Slovinská vína, určená pro vývoz ze země.
Vyvezena mohou být pouze ta vína, která byla plně vyrobena a lahvována ve Slovinsku a jejich etikety splňují všechny náležitosti.

SLOVINSKÝ SYSTÉM TŘÍDĚNÍ VÍN 

1. Dělení vín podle vinařských regionů a oblastí
2. Dělení podle jakosti
3. Dělení podle zěměpisného původu
4. Dělení podle zbytkového cukru

1. DĚLENÍ SLOVINSKÝCH VÍN PODLE VINAŘSKÝCH REGIONŮ A OBLASTÍ

Základní dělení na regiony a oblasti:

1. PRIMORJE - rozloha cca 6´500ha, 50% červená vína
   Tento region se dělí na oblasti Koper, Brda, Vipava a Kras.
   
   
2. PODRAVJE - rozloha cca 10´200 ha, většinou bílá vína
   Region se dělí na tyto oblasti: Maribor, Haloze, Ljutomer-Ormož, Radgona-Kapela, Srednje Slovenske gorice, Šmarje-Virštajn a Prekmurske gorice.
   
   
3. POSAVJE - rozloha cca 7´500 ha, většinou bílá vína
   Oblasti Dolenjska, Bela krajina a Bizeljsko-Sremič.

 2. DĚLENÍ SLOVINSKÝCH VÍN PODLE JAKOSTI

 Základní dělení je na tři hlavní skupiny:

1. Stolní víno / Namizno vino
   
   Smí být vyrobeno z hroznů, pocházejících z různých vinic.
   Rozeznávají se zde dvě podkategorie:
   1. namizno vino - Stolní víno bez deklarovaného zeměpisného původu. Smí být vyráběno z hroznů, pocházejících z různých poloh, nebo dokonce z různých oblastí. Taková vína nesmí na vinětách používat oficiální znaky slovinských vín. Je-li takové víno vyrobeno z dovozového moštu, musí být země jeho původu na vinětě uvedena. Vytváření kupáží těchto dovozových vín s víny slovinskými je přísně zakázáno.
   2. namizno vino PGP - Stolní víno PGP („priznano geografsko poreklo"), tedy vína s přiznaným zeměpisným původem. Tato vína, stejně jako i všechny vyšší jakosti, nesmějí být skladována či lahvována ve sklepech, kde se pracuje také s dovozovým moštem, nebo s cizími víny.
      
      
      
2. Jakostní víno / Kakovostno vino ZGP 
   
   ("zaščiteno in kontrolirano geografsko poreklo ") - jakostní víno se zaručeným a kontrolovaným zeměpisným původem.
   U těchto vín je kontrolován zeměpisný původ, tedy oblast, obec a trať. Tato vína musí být vyráběna z hroznů odrůd, které jsou specifikovány jako přednostně vhodné pro daný region. Musí být vyráběna v souladu s místními postupy zpracování hroznů a místními způsoby výroby vín. Tato vína si musí zachovat senzorické vlastnosti hroznů a vín dané oblasti. Při oficiálních ochutnávkách musí být takovému vínu uděleno nejméně 16,1 stupňů Bauxbaumovy stupnice. Víno musí být vyrobeno, vyškoleno a musí zrát v dané oblasti a pouze s oficiálním svolením smí být lahvováno mimo tuto oblast, vždy však v jednom vinařském regionu.
   
   "Kakovostno vino" smí být vyrobeno pouze z hroznů, které dosáhly nejméně takové cukernatosti, která je určena pro daný region a danou odrůdu zde pěstovanou (tyto hodnoty jsou předem určeny). Doslazování přidaným cukrem je povoleno pouze ve vyjímečných případech, kdy obsah cukru v hroznech nedosáhne těchto stanovených hodnot - nejde tedy o volbu vinaře. Doslazování bývá povolováno pouze na nejnutnější nutnou míru a proto takováto vína smí být vyrobena pouze jako suchá.
   
   
   
3. Prémiové víno / Vrhunsko vino
   
   Od slova "vrh", tedy vrchol. Jde o nejvyšší skupinu vín.
   Výroba těchto vín je přísně dozorována Slovinskou asociací vinohradníků a vinařů. Aby vínu byl udělen titul Vrhunsko vino, musí nejdříve plně splňovat nároky, kladené na víno stupně "kakovostno".
   Sběr hroznů smí probíhat v přesně stanovených termínech pro daný region a oblast a musí být dokonce předem deklarováno, že z hroznů bude vyrobeno "vrhunsko vino". Použít lze pouze originální, nepřislazovaný, nedochucovaný a žádnými koncentráty neupravovaný mošt. Při výrobě nesmí být použita žádná redukce kyselin, nebo naopak umělé zvýšení jejich obsahu.
   
   Při oficiálních zkouškách musí tato vína získat nejméně 18,1 nebo více bodů Bauxbaumovy stupnice. Celý proces od sběru, přes maceraci, výrobu, zrání a stáčení vína musí probíhat pouze v dané oblasti jednoho regionu.
   
   U vrhunských vín se rozeznávají tyto stupně:
   
   
   1. pozna trgatev (pozdní sběr)
      
      V suchých a dostatečně slunečných podzimech dosahují na vinicích některé hrozny plné zralosti (ano, je zde však riziko, že přijdou deště a úrodu znehodnotí). Hrozny částečně vysychají, sklizeň je menší, ale vína z nich pak vyrobená jsou více aromatická a během dalších let lépe zrají. Pro dosažení jakosti pozna trgatev smí být hrozny sklízeny nejdříve 10 dní po dosažení plné zralosti, což je určováno oficiálním testováním. Vína s tímto označením musí předvést typický buket a vůni ušlechtilé plísně Botrytis cinerea. Pokud nejsou takto přezrálé hrozny plísní napadeny, nemůže být víno z nich deklarováno jako "pozna trgatev".
      
      
   2. izbor (výběr)
      
      Hrozny jsou pro tuto kategorii opravdu vybírány mezi jinými. Musí být přezrálé a "do hněda opálené" od slunce. Takové víno pak představuje větší intenzitu všech charakteristik "běžného" vína. Má obvykle více alkoholu a zbytkového cukru - je sladší.
      
      
      
   3. jagodni izbor (bobulový výběr)
      
      Pro tuto kategorii jsou vybírány ty nejkvalitnější a nejsladší hrozny, které uzrály na nejlepších partiích vinice. Zralá vína z nich vyrobená představují pravou koncentraci odrůdového charakteru. Také mají vyšší obsah alkoholu a zbytkového cukru - bývají polosladká a sladká. Vína jagodni izbor jsou krok výš nad jakostí "izbor". Teplota jeho podávání (jako aperitiv před jídlem, nebo jako desert po jídle) má být 6°C (= 42,8°F).
      
      
      
   4. suhi jagodni izbor (výběr suchých bobulí)
      
      Během suchých podzimů jsou hrozny pro tuto kategorii nechávány na vinicích vyschnout co možná nejdéle. Dochází k jejich napadení plísní Botrytis cinerea, obsah cukru překračuje 32%. Vybírány jsou opravdu pouhé bobule a jejich sklizeň probíhá až v listopadu. Jde o riskantní proces. Částečně vyschlé bobule hroznů rychle pohlcují vlhkost z případných déšťů, obsah cukru rychle klesne o 1-2%. Po každém dešti tak hrozny potřebují vysychat alespoň další týden, aby dosáhly stejné cukernatosti, jako před oním deštěm. Hrozny navíc vysycháním ztrácení svou přirozenou ochranu proti plísním a infekcím a čtyřdenní déšt je zničí natolik, že celá úroda je odepsána.
      
      
      
   5. ledeno vino (ledové)
      
      Jde o nejvyšší jakost, jakou příroda může nabídnout. Vysychající hrozny jsou ponechány na vinicích až do mrazů a jsou sbírány až v den, kdy 6 po sobě jdoucích dnů byla průměrná denní teplota nejvýše -6°C (=21,2°F) a hrozny zmrzly. Opět jsou vybírány jednotlivé bobule a jsou ještě zmrzlé lisovány. Obsah cukru v "ledovém moštu" musí být nejméně 36%. Ledeno vino je vyjímečně koncentrované a plné, aromatické a sladké. Plní se pouze do 0,25 nebo 0,375 l láhví.
      
      
      
   6. Arhivsko vino (archivní víno)
      
      Neznamená, že jde o víno z archivního sklepu, ale že jde o víno definované délkou zrání v sudech a lahvích. Tato doba záleží na typu vína, způsobu jeho výroby, ale minimum jsou dva roky zrání v sudu a dva roky v láhvi.
      
      

3. DĚLENÍ SLOVINSKÝCH VÍN PODLE ZEMĚPISNÉHO PŮVODU

Slovinská vína mají na etiketách tato označení:

1. PGP - priznano geografsko poreklo
   "Zaručený zeměpisný původ". Tato nejpoužívanější apelace původu vína vychází z největší vinařské jednotky země - z vinařského regionu. Hrozny pro PGP víno musí pocházet z jednoho (ze tří) vinařského regionu. Jejich zpracování na víno, zrání vína a jeho lahvování však může proběhnout v regionu jiném.
   
   
2. ZGP - zaščiteno in kontrolirano geografsko poreklo
   "Zaručený a kontrolovaný zeměpisný původ" - víno musí vzniknout v jedné oblasti jednoho regionu. ZGP vína musí odpovídat jak odrůdou, tak způsobem zpracování specifikám daného regionu. Apelace ZGP je udělována vínům vysoké a nejvyšší jakosti.
   
   
3. PTP - priznano tradicionalno poimenovanje
   "Tradiční, lokálně specifické víno". Tato vína jsou svým zpracováním a vlastnostmi opravdu výrazně typická pro daný region. Jméno regionu se může objevovat i v názvu vína.

4. DĚLENÍ SLOVINSKÝCH VÍN PODLE ZBYTKOVÉHO CUKRU

Jde o označení "suchosti/sladkosti" vína:

• zelo suho (velmi suché)
• suho (suché)
• polsuho (polosuché)
• polsladko (polosladké)
• sladko (sladké)

  "Zakon o vinu" naleznete zde.